Rozvod nebo rozchod přináší změnu a často i strach. Strach z neznámého, z toho, jak budeme schopni se postarat o naše děti, a jak to ovlivní jejich budoucnost. Jako matky se snažíme chránit naše děti před bolestí, ale co když je právě rozvod či rozchod tím, čím musíme projít? Jak můžeme zajistit, aby byly naše děti v bezpečí, šťastné a vyrovnané?
Možná jste již strávily hodiny hledáním informací o různých typech péče v České republice. Výlučná, střídavá, společná… ale co tyto pojmy vlastně znamenají ve vašem životě a životě vašich dětí?
A víte co?
Já vám to teď neřeknu.
Proč?
Po letech zkušeností v práci s rodinami jsem dospěla k přesvědčení, že není nejlepším řešením vzít zákonnou definici péče a napasovat svou rodinnou situaci pod ní. Každá rodina je unikát, s vlastními potřebami, výzvami a dynamikou. To, co funguje pro jedny, nemusí vyhovovat druhým. Snaha vejít se do základního zákonného ustanovení zbytečně omezuje rodiče a jejich domluvu. Ke škodě dětí.
To, co funguje Novakovým, kde oba rodiče pracují od 8 do 4 a mají dvě děti školkového věku určitě nebude fungovat Vomáčkovým, kde má pan Vomáčka 2 dva syny z prvního manželství, paní Vomáčková jednu náctiletou dceru z prvního manželství a společně pak další 2 syny, co závodně hrají fotbal. Navíc oba rodiče pracuji na směny.
A už vůbec to nebude fungovat Procházkovým, kteří mají jednu postiženou dcerku. Paní Procházková nepracuje a s dcerou běhá prakticky denně po rehabilitacích, doktorech, logopedech a podobně a ve zbývajícím čase se o ni stará doma.
Zkuste na chvíli zapomenout na právní pojmy a spíše se zamyslete nad tím, co je nejlepší pro vaše děti. Jak můžete zajistit, aby i nadále měly stabilní a láskyplný vztah k oběma rodičům, pokud tito dosud fungovali a dál fungovat chtějí?
Podívejte se na kalendáře. Zkoumejte potřeby. Rodičů i dětí. Jak by to šlo udělat? Půjde to dohromady s prací rodičů? Směnami nebo služebními cestami? Chcete si to naplánovat dopředu, nebo jste schopní se domlouvat průběžně a vlastně žádný harmonogram nepotřebujete?
Právo nám dává mantinely, ale uvnitř nich máme spousty možností, pokud jsou, tak je požaduje zákon, v souladu se zájmy dítěte.
Pár tipů – na co je dobré při plánování nezapomenout?
- Komunikace je základ: Jak budete sdílet informace o dětech a jejich každodenním životě?
- Logistika předávání: Jak budou probíhat setkání a předávání dětí, zejména pokud žijete daleko od sebe? Mají oba rodiče možnost vozit dítě a střídat se při předávání? Bude jezdit jen jeden z nich? Jaké s tím budou spojné výdaje?
- Vztahy s širší rodinou: Je potřeba upravit i styk s prarodiči či dalším příbuznými?
- Plánování prázdnin a volných dnů: Jak si rozdělíte dobu, kdy děti nejsou ve škole? Kdy se dozvíte v práci termín letní dovolené?
Až když mají rodiče plán a harmonogram – a nebo vědí, že jej nepotřebují, přichází ta chvíle, kdy je nutné jej zasadit do právního rámce. Někdy přijdou rodiče s takovými harmonogramy, že je to náročné i pro advokáta, ale jde to.
Nebojte se si tedy namyslet a domluvit s partnerem váš vlastní režim. Pokud bude vyhovovat vám i dětem, je úplně jedno, jakou dostane od soudu nálepku.
Tak co? Máte vymyšleno?
Tak se můžeme podívat, na jaký typ péče vám vaše schéma nejlépe sedí:
- Výlučná péče – o nezletilého se běžně stará jeden rodič, druhý má upravený styk. Může se ale jednat o styk rozšířený – třeba prodloužený víkend od čtvrtka večer do pondělí ráno….
- Střídavá péče – rodiče se v péči o nezletilého pravidelně střídají s tím, že intervaly mohou být různě dlouhé a hlavně nemusí být stejně dlouhé u obou rodičů! Často se setkávám např. u menších dětí s režimem 4 a 3 dny. A i u střídavé péče může být upraven styk s dětmi! Pokud jsou děti na týden v péči otce, je možné upravit styk dětí s maminkou v průběhu tohoto týdne a naopak.
- Společná péče – rodiče nemají soudně upraveno, kdo se kdy o děti stará, stanoví si to buď sami mimo rozhodnutí soudu, nebo se domlouvají dle potřeby de facto tak, jak to bylo před rozvodem/rozchodem.
Nebojte se tvořit a domluvit se na vlastním režimu, který bude vyhovovat potřebám vaší rodiny. Pokud je tento plán ve prospěch všech, má velkou šanci být úspěšný a dát dětem to, co potřebují.
Martina Urbanová, advokátka a mediátorka
a máma 2 dětí, která se rozhodla pomáhat rodinám procházejícím rozvodem a rozchodem jinak – pomáhat jim najít jejich vlastní cestu, lépe a efektivněji spolu komunikovat a být i nadále těmi nejlepšími rodiči pro své dětí.
Autorka průvodce Šťastně až do rozvodu i po něm s nezletilými dětmi
Jsem advokátka a mediátorka v oblasti rodinného práva. Pomáhám klientům projít rozvodem pomocí otevřeného dialogu a vzájemného porozumění tak, aby se sami naučili efektivně řešit budoucí konflikty s důrazem na zájmy svých dětí.
Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu.